Keltská Závist

Keltská závist

K tomuhle výletu mě inspiroval vánoční výstup se Slepičárnou, moc se mi tu líbilo, a tak vás sem vezmu taky. Kousíček za Prahou je jedno keltské oppidum. Jmenuje se Závist a hodně Pražáků o tomhle místě ví. Chodí se tam z parkoviště u malé místní ZOO. Já vám chci ale Závist ukázat trošku jinak. Uvidíte skály, ale taky hluboké údolí, jednu revitalizovanou náves a taky krásnou hasičárnu. Start našeho výletu je jen jednu zastávku vlakem za hranicí Prahy.

Začínáme na zastávce vlaku Dolní Břežany – Jarov. Vlak z Prahy i z Vraného nad Vltavou sem jezdí každou hodinu, je to pohodlné spojení. A taky si můžete připsat body za ekologickou dopravu. Asi tak 300 metrů odtud je i parkoviště pro auta u vody, takže kdybyste sem chtěli autem, noc vám v tom nebrání. Jen si ke staru musíte ten kousíček dojít. A jedno upozornění – výlet je klasický okruh, takže se samozřejmě dá jít obousměrně. Já ale důrazně doporučuji jít dle mého návodu, to znamená vyrazit po modré. Kdybyste to šli naopak, tak by vás na konci čekal opravdu prudký sestup po skalách nad dráhou a spadnout dolů by se vám fakt nechtělo…

Právě začátek výletu, výstup po skalách, kam vás zavede modrá značka, se mi líbil asi úplně nejvíc. Připadala jsem si tady jako kamzík. Byla jsem tu na začátku ledna, po sněhu tu nebylo ani památky, ale zataženo bylo. Viditelnost ale naprosto super, takže jsem si to fakt užívala. Asi tak po půl kilometrovém stoupání do kopce se dostanete nahoru na károvský kopec a cesta lesem vás přivede na kraj vesnice. Jmenuje se to tady Zálepy. Jste kousek od Dolních Břežan. Je to takový mix chat a klasických rodinných domů, trochu jako Újezd nad Lesy na konci Prahy 9.

Vesničku za chvilku opustíme a už jsme zase u lesa. Tentokrát půjdeme po jeho okraji až k vysílači (tady na vás čeká jeden z úkolů bojovky). U něj se na chvíli zastavte, dejte si třeba svačinku. A potom tu odbočíme z modrého značení. Je tu totiž Lhotecký naučný okruh, který vás zavede pěkně do lesa. Pozor, není značený, takže se určitě spolehněte na navigaci. Okruh se po cca 3 km napojuje zase na modrou značku, takže ho můžete vynechat.

To by ale byla škoda. Okruh je totiž věnovaný místnímu lesu a taky vás jím krásně protáhne. Cestou potkáte několik přístřešků, klidně tu můžete posedět a již zmíněnou svačinku nechat až sem. Narazíte tu i na malé lesní hřiště s houpačkou. A co teprve když se dostanete až do údolí Lhoteckého potoka. Bylo tu krásně i v lednovém pochmurném počasí, natož v létě, až tu zeleným listím v korunách stromů bude svítit sluníčko… Z hlubšího údolí si zase vystoupáme na modrou značku a půjdeme dál k hlavnímu cíli naší výpravy.

Cesta vás zavede do další části Dolních Břežan – Lhoty. Je tu krásně revitalizovaná náves, hezky upravený rybník, kaplička. Ta byla po rekonstrukci v roce 2013 opět vysvěcena. A když jsem tu byla já, tak tu byly úžasné jesličky. Sochy ze dřeva skoro v životní velikost a navíc Oslík! To velké O je správně, byl to totiž Oslík ze Shreka. Jestli budete chtít vidět fotku, nezapomeňte si pustit video „Jak jsem to šla já“ dole pod výletem.

Kolem nové hasičárny (je tu i skleněná stěna za kterou jsou vidět nějaké stroje) vás modrá zavede skoro až pod vrch Hradiště, kde na vás už čeká Závist. Když jsem se k ní blížila já, byla celá zahalená v mracích a taky mě přivítala deštěm. Naštěstí jen mžilo, tak to bylo fajn i tak. Vyšplháte se tam po žluté značce a místní naučná stezka vás oppidem hezky provede. Taky je tu spousta informačních panelů o historii tohohle místa, tak vás nebudu zatěžovat moc detaily. Jen ve zkratce – oppidum tu bylo už 180 let před Kristem. A co to oppidum je? Je to vlastně městečko uvnitř hradeb. Určitě si to tam prohlédněte pořádně. A když budete hrát hru, kterou jsem pro vás k výletu přichystala, tak se i něco dozvíte.

Odpočinuli jste si po výstupu? A pořádně oppidum prozkoumali? Tak teď můžete vyrazit na cestu zpátky. Už půjdeme jenom z kopce. Cesta nás povede Károvským údolím. Je na úbočí Hradiště a je poměrně hluboké. Cestička vás vede po levém úbočí rokle a pomalu se svažuje až na dno údolí, kde zase narazíte na Lhotecký potok. Spěchá tudy do Vltavy. Trasa nás vede těsně vedle něj a za chvilku narazíte na lidská obydlí. V to zamračené úterý, co jsem tu byla já, vypadala docela hrozivě – nejdřív jsem viděla dům (na pravé straně potoka), kde byla ve štítu připevněná lebka, asi z krávy. Hned za ním byly vidět vlajky konfederace a potom jsem narazila na totem. Přivítala mě osada Jarov. Rozkládá se podél konce Lhoteckého potoka a pak podél trati skoro až k nádraží. Až tudy půjdete po červené, která vás zavede až na samý konec výletu, pořádně si všechny domečky, chaty a stavení prohlédněte. Najdete tu spousta zajímavých věcí, od hrnečků přes panáčky až po malby na stěnách domů.

A jsme na nádraží. Výlet končí, ale až budete na nádraží čekat na vlak, určitě mi dáte za pravdu, že rozhodně stál za to. Ty skály a rokle a osada… Tak ať se vám tady líbí!