Než vyrazíte
Lokalita: Telč/Vysočina
Délka výletu: cca 8 km
Výchozí bod: Parkoviště č.3
Náročnost: těžší
Zvládnou to psí kamarádi: Ano
Typ výletu: okruh
Venkovní hra: je k dispozici na míru
Telčskem za tři hodiny
Na výlet k Telči na Vysočině jsem se fakt těšila. Náměstí a zámek (víte, že se tu natáčela Pyšná princezna? Bydlel tu král Miroslav), je malebné a naprosto chápu, že je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. A příroda kolem je prostě parádní. Takže dnes potkáte rybníky, les, přírodní rezervaci, historickou kapli a v neposlední řadě zámecký park a zámek samotný. Esence Telčska, a zvládnete to za tři hodinky.
Začínáme na parkovišti č.3 (Tobiáškova ulice). Vybrala jsem ho, jelikož mi paní na informacích řekla, že je nejdál od centra, tudíž je tady nejčastěji volno. Je placené, stojí 10,- Kč za hodinu. V rohu je i WC (typ TOI TOI). Až zaparkujete a připravíte se na cestu, můžete vyrazit. Na ulici, ze které jste na parkoviště odbočili, vede zelená značka. Značení je dobré, ale člověk si na něj musí trochu zvyknout. Je na úzkých okapech, stojanech značek atd. Ale jakmile ji jednou najdete, už se nemůžete ztratit. Celý výlet vede po naučné stezce Lipky, ale jdeme ho z druhé strany. Myslím, že je určitě lepší zámkem skončit než začít.
Značka nás vede po hrázi Ulického rybníka, tady je krásný výhled na zámek. Cestou k zadní zdi zámeckého parku mineme záchrannou stanici pro volně žijící zvěř a za chvilku už narazíme na silnici. Tu musíte překonat – ale pozor není tu přechod, tak opatrně! A pak už se ponoříme do zdejší krásné přírody. Hned na začátku uvidíte již zmiňované rybníky – je to celá soustava napájená potokem, z druhé strany jsou lemovány alejí, která se jmenuje Kaštánka. Ta nás zavede k cestě kolem polí, na kraji lesa. Za chvilku už budeme v lesoparku, který vznikl na úplném konci 18. století. Chodila se sem procházet šlechta a bohatí měšťané. Čeká na nás také obora.
Než se k oboře dostanete, je tady malá zapeklitost. V jedné části lesa se hodně kácelo, a tak na chviličku zmizí značení. Takže ve chvíli, kdy vás šipka vyzve, že máte odbočit doleva, tak tam odbočte a přes vykácenou mýtinu jděte přímo k plotu. Za chvíli se dostanete k malému podiu, ze kterého přes ten plot dobře uvidíte. A že se máte na co dívat – žijí tu totiž bílí daňci. Jsou tu od roku 2010 a byli dovezeni ze zámecké obory v Častolovicích. V červnu a červenci se tu chovejte obzvlášť tiše, je totiž doba rození mláďat, tak ať se hned potom, co přijdou na svět, nemusí ničeho bát.
Až se vynadíváte, je čas vyrazit dál. Půjdeme kolem Jezírka lásky. Je nalevo od cesty a je tam tabule naučné stezky číslo 6. Když jsem tu byla já, tak tu žáby přímo koncertovaly. Klidně tu můžete posedět, ale oběd ještě nevytahujte – příhodnější místo se blíží… Takže prozkoumání jezírka (opravdu moc nechápu proč je pojmenováno po lásce) pokračujte dále, až k rozcestníku. A u něj na vás čeká posezení u fortelného stolu s lavicemi. Na mě v krabičce čekal quiche, který jsem si udělala podle Slepičárny. Jen jsem rajčata vyměnila za brokolici a přidala lososa. Jestli se vaše děti nad tímto zázrakem francouzské kuchyně ofrňují, stejně jako moje, tak se mrkněte na odkaz pod článkem, nějaký tip se tam jistě najde.
Posezení je tu tak pěkné i proto, že tady je jeden z výchozích bodů pro telčské singletraily. Že nevíte, co to je? Singletrail nebo singletrack je úzká jednostopá stezka (to znamená, že se tam nevejdou dvě kola vedle sebe) pro horská kola. Jsou ve volné přírodě, v lese nebo na skalách, narazíte tu na ostré zatáčky, rychlé sjezdové úseky, terénní vlny, kde můžete s kolem nadskočit… zkrátka vše, co jízdu v terénu dělá zábavnou a hravou. Telč má trasy hned 4, jsou označeny barvami, přičemž žlutá je jen spojovací trasa. Byly otevřeny v roce 2020 a celková délka je 2,9 km. U tohohle posezení na vás čeká jedna část venkovní hry, která je pro vás připravená výletu přímo na míru, to, aby byl výlet zábavný i pro znuděné potomky.
A teď už pokračujme po naučné stezce přímo ke kapli sv. Karla Boromejského. Je to stavba celkem jednoduchá, ale mě se hodně líbí. A samozřejmě se k ní váže pověst. 12. října 1662 se Jan Karel Slavata zasnoubil. A na počest zásnub se den nato konal hon. Slavata se hnal za kořistí, byl úplně sám a spadl do vlčí jámy. Vlčí jáma nebyla plná vlků, jak by se mohlo zdát. Je to totiž název pro jámu, která vznikla neúspěšným dolováním. Co se místní snažili vydolovat, není známo. Nemohl vylézt ven a byl už úplně zoufalý. A tak s modlil k Bohu a slíbil mu, že když ho zachrání, stane se mnichem v klášteře. Tu se objevil pocestný a z jámy ho vytáhl. Nakonec se Jan Karel stal karmelitánem a zasnoubení zrušil (chudák nevěsta…) A na paměť této události tu jeho maminka nechala postavit tuhle kapli.
Odsud půjdeme do Telče po červené značce. Projdeme lesem, kolem lesního družstva Borová (po vaší levé ruce je velká lesní školka) a jsme na začátku kilometr a půl dlouhé, úplně rovné lipové aleje. Ta byla vysázena na počest svatby Rudolfa Habsburského na konci 19. století a byla pojmenována „Stromořadí korunního prince Rudolfa a princezny Štěpánky“. Jenže to bylo moc dlouhé a místní aleji neříkala jinak než „Lipky“. A to se zažilo. V současné době je tu asfaltová silnice, ze které je cyklostezka a inline stezka. Takže se tu prohání spousta dětí na kole a mládeže na bruslích. Na konci aleje (z našeho pohledu) najdete pumpu, ze které teče opravdu dobrá voda. Tak doplňte zásoby v lahvích.
A už jsme ve městě. Když přejdete hlavní silnici, vejdete železnou branou do parku. Je otevřen celoročně, v létě od 6:00 do 20:00 (možná se to prodlouží, až nebudou tak silná epidemická opatření) Park je relativně rozlehlý, ale hlavně moc příjemný. Kousek od rybníka a přímo proti vám uvidíte obrovskou lípu, která je státem chráněná. Je to Zachariášova lípa. A kdo to ten Zachariáš vlastně byl? Mladý pán z Hradce, který žil hlavně tady v Telči a pro město toho spoustu udělal. Žil v době renesance (1526–1589), a právě v té době vznikly ty krásné domy na náměstí, které byly ve 20. století zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Přestavěl i zámek (který byl původně hradem), podporoval zemědělství, rybníkářství a celkový rozkvět svého panství. A prý se tu poddaným vedlo velmi dobře. A Zachariáš tu nad dětmi určitě bude držet ochrannou ruku, až budou luštit šifru.
Náš výlet zakončíme právě na náměstí. Určitě stojí za zastávku. Je opravdu malebné, je tu dost restaurací (snad budou otevřené) a taky je hned vedle zámku. Ten se v letošním roce (2021) hodně rekonstruuje, takže jeho provoz je omezený. Tak se raději podívejte na webovky zámku jak je zrovna v době, kdy tu budete, otevřeno. Snad se dostanete do zahrady a podíváte se, kde měl třešničku král Miroslav 🙂
Trasa a zastávky
Další tipy na výlety a venkovní hry
Znáte Kamínek?
Tentokrát to nebude o obrázkových kamíncích, které můžete potkat kdekoli v přírodě. Tenhle Kamínek je úplně jiný. Co byste řekli na pohled na krajinu skrz televizní obrazovku? A co takhle děsuplná historka o utopencích? Tenhle Kamínek je ve středních Čechách, hned za Prahou. Takže vzhůru do Zlatníků!
Karlštejn z jiné perspektivy
Ti z vás, co už na Karlštejně byli, se asi podiví. Co tady, na webu o tipech na zajímavé a nevšední výlety, dělá Karlštejn? Tam je spousta lidí a nezáživná cesta od parkoviště ke hradu, olemovaná předraženými hospodami. Ale já vám chci Karlštejn ukázat z jiného pohledu. Toho, který uvidíte jen když se kolem Karlštejna pěkně projdete.
Skanzen v Polabí
Chcete vědět recept na prima sobotu? Což takhle vyrazit na krátký výlet, který zakončíte něčím zvláštním. Nejlepší je následující trojkombinace – projděte se hodinku a půl venku, objevte něco z historie vesnice v Polabí a nezapomeňte se při tom bavit! Zábavu vám zajistí nejen zpívání pochodových písní, ale třeba i hra pro zvídavé výletníky, nejlépe věnovaná lesu. A kamže by to mělo být? No přeci do Přerova nad Labem, je tady Polabské národopisné muzeum, což je skanzen pod širým nebem.
Nové výlety rovnou
do e-mailu
Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.
Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.