Než vyrazíte

Lokalita: Petřín / Praha
Délka výletu: cca 3 km
Výchozí místo: horní stanice lanové dráhy na Petřín
Náročnost: lehká
Zvládnou to psí kamarádi: ano
Typ výletu: z bodu A do bodu B
Hra pro zvídavé výletníky:  k dispozici na míru

Lanovkou do zahrady Kinských

Až budete v Praze, určitě budete chtít vidět památky, restaurace muzea a divadla. Nezapomeňte ale, že každou návštěvu města byste měli ozvláštnit pobytem někde v zeleni, krásně vás to nabije na další návštěvy pamětihodností. Úžasnou kombinací přírody a památek je vrch Petřín, který se vypíná nad Malou Stranou, Újezdem a Smíchovem. A jestli jste z Prahy, tak tenhle výlet je i pro Vás – zdalipak víte, že v Praze byl karpatský pravoslavný kostel?

Hned nad začátku čeká další pražská atrakce – a to je lanovka na Petřín. Lanová dráha je na Petříně už do roku 1891, kdy byla spolu rozhlednou  (a jinými atrakcemi) postavena u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Několikrát byl její provoz přerušen, ale je tu pořád. Jezdí většinou jednou za čtvrt hodiny a to až do půl dvanácté v noci. Platí na ni jízdné na pražskou MHD a to i to pořízené přes SMS. Lanovkou se dostanete na vrcholek Petřína, na začátek Růžových sadů.

Tak, a jsme tady. Na Petříně není turistické značení, a proto je před vámi několik možností. Můžete trasu důkladně nastudovat a vytisknout, také vás může vést navigace, kterou si stáhnete do mobilu. Anebo si nastudujte jen záchytné body a Petřínem se jen tak toulejte – tahle varianta je nejlepší pro dvojice. V případě, že budete hrát bojovku, která tady na vás samozřejmě čeká, držte se trasy.

První zajímavost na vrchu Petřín, kterou potkáte, je Zrcadlové bludiště. Je hned naproti kostelu sv. Vavřince, u kterého také stojí kalvárie, jejíž fasádu maloval Jaroslav Riedl podle návrhu Mikoláše Alše. Že nevíte, co je kalvárie? Nebojte se, pro mě to taky bylo dřív tajemství. Kalvárie je součást křížové cesty (ta vede na Petřín z Malé strany, ale její velká část je právě kolem rozhledny) a je to nějakým způsobem ztvárnění ukřižování Ježíše Krista. Vždycky se musí nacházet na kopci, protože ukřižování proběhlo na kopci Golgota, jehož biblický překlad je právě Kalvárie.  Ale zpátky k bludišti. Když jsem byla malá, velmi ráda jsem sem chodila. Ani ne tak kvůli bloudění mezi zrcadly, ale kvůli tomu, že na konci labyrintu jsou různě zakřivená zrcadla, která vás ukazují buď jako tlusťocha, čahouna či příšeru s protáhlou hlavou. A pak je tu taky trojrozměrné znázornění bitvy o Karlův most se Švédy během 30.leté války, kdy obyvatelé Starého Města pražského ubránili svůj břeh.

Hned vedle bludiště je velký prostor se spoustou laviček a vévodí mu Petřínská rozhledna. Je to kopie Eiffelovy věže, je pětkrát menší než pařížská předloha. Vysoká je 63,5 metru. Postavili ji tu u příležitosti zemské výstavy a je otevřená o prázdninách do 22:00, na jaře a na podzim do 20:00 a v zimě do 18:00 každý den. Když vylezete všech 300 schodů, naskytne se vám opravdu nádherný pohled nejen na historickou část Prahy.

A teď už vás zavedu do části Petřínských zahrad, kam nechodí tolik lidí, protože je to trošku stranou, nad smíchovskou částí kopce. Já kouzlo zahrady Kinských objevila jako malá, naše maminka tam s námi chodila dost často. Bydleli jsme totiž hned pod Petřínem, na Pohořelci, který je co by kamenem dohodil od Strahovského kláštera. Vrátíme se zpátky k lanovce a růžovým sadům. Ty tady byly vysázeny za časů první republiky a je tu 7.800 růžových keřů. Výlet jsem pro vás připravovala na začátku září, spoustu růží tu kvetlo a pořád to tu krásně vonělo. Největší vůně tu je ale o prázdninách. Uprostřed Růžových sadů je postavena Štefánikova hvězdárna. Je přístupná veřejnosti, jsou tu populárně naučné pořady a besedy o vesmíru a taky nějaká pozorování. Mě nejvíc zaujal pořad Pán prstenců – je o Saturnu a jakmile bude na programu, okamžitě vyrážím. A pozor, info pro nadšené hvězdáře. Planetárium Praha a Štefánikova hvězdárna pořádají i astronomické kurzy. Info najdete tady Astronomický kurz

Kousíček od hvězdárny je dle mého názoru nejromantičtější místo na Petříně. Trošičku stranou, pod Růžovými sady, je urytá Květnice. Jsou tu vysázeny trvalky, rozmístěny krásné romantické bílé lavičky. Celá Květnice byla minulý rok revitalizovaná a je tu prostě nádherně. V zimě je bohužel zavřená, ale jinak se sem dostanete s jistotou do 19:00 (v říjnu do 18:00). Na Květnici se můžete podívat i shora, je tu cestou do Kinského zahrad vyhlídka.

A už je tu Kinského zahrada! Celá je ve stylu anglického parku, roste tu hodně vysokých stromů a je tu spousta travnatých ploch. A samozřejmě nechybí nějaké romantické stavební prvky – jezírka, sochy a pravoslavný kostel! Moje trasa vás ke všemu zavede. První na řade je jezírko, kde je i soška Lachtana. Je to často cíl skautských oddílů a když jsem byla malá, tak jsem tady dokonce jednou i zkoušela bruslit. To jsem měla ještě takové brusličky, které se přidělávaly na boty řemínky. Ne, že bych byla stará jak Metuzalém, ale byly to brusle, na kterých se dělaly první bruslařské počiny. Měly totiž dva nože a člověk se na nich spíš učil po ledu posouvat.

Od lachtana se vydáme po cestě dolů z kopce a brzy se dostanete k místu, kde stál karpatský pravoslavný kostelík, zasvěcený sv. Michalovi. Byl do zahrady přenesen v roce 1929. Původně byl totiž postaven u Mukačeva na Podkarpatské Rusi, což za první republiky byla součást Československa. Byl věnován Praze, rozebrán a přenesen právě do Kinského zahrady, kde byl zase pečlivě sestaven. Tahle nádhera bohužel 28.10.2020 celá shořela, pravděpodobně od zapomenuté zapálené svíčky. Oprava by měla začít na jaře 2023 a měla by trvat asi dva roky.

Pod kostelem je další jezírko a dokonce dvojitý vodopád. V jezírku stojí Herkules a shlíží na Kinského letohrádek, který stojí skoro na úpatí Petřínského vrchu. Hodně dlouho byl zanedbaný, ale nakonec se ho ujalo Národopisné muzeum Národního Muzea, v roce 1988 začala rekonstrukce a teď už se do letohrádku můžete podívat. Jsou tu různé výstavy, stálé expozice a taky kavárna. Určitě doporučuji tady zastavit, nejen kvůli skvělé kávě! Jsou tu i řemeslné dílny a program, kde se představují různá řemesla, která dříve byla provozována v českých zemí. Před výletem jen mrkněte na program muzea.

Závěr výletu je na náměstí Kinských u Justičního paláce, před kterým je fontána s názvem „Propadliště času“ . Tohle místo má zajímavou historii. Dříve tu stávala  Medvědí fontána (sama o sobě má zajímavý příběh, já bych jí nazvala putovní fontánou. Stála na 3 místech Smíchova a postupně se stěhovala) a ta tu byla do roku 1998. Za ní stál pomník tanku č. 23, což měl být tank, který byl první v Praze, když sem přijela v roce 1945 Rudá armáda. Tento tank v dubnu 1991 přetřel výtvarník David Černý na růžovo, a nakonec v červnu 1991 tank odstranili. Náměstí bylo chvíli prázdné a v roce 2002 se tu začala stavět právě současné fontána. Od roku 2003 je tady a tryskání vody je pokaždé jiné. A v noci je krásně nasvícená. Když jsem tady byla já, tak byla voda obarvena na růžovo.

Petřín je prostě kouzelný. Mám ho moc ráda, je to park mého dětství. Všem určitě doporučuji. Výlet je přesně na pěkné dopoledne v parném létě nebo na jarní či podzimní odpoledne po práci, po škole…. A jestli jste mimopražští, určitě si poznávání Prahy osvěžte kouskem přírody!

Trasa a zastávky

Jak jsme to šli my

Co obsahuje bojovka

Popis hry

Karta účastníka

Vodní hrátky

Vesmír

Petřínská šifra

Tip, jak se dobře najíst

Ve spolupráci s

Foodblog o gastro štěstí z domácí kuchyně Jany a Štěpána.

Další tipy na výlety a bojovky

Statek nebo park? Obojí!

Statek nebo park? Obojí!

Víte, kde můžete najít na jednom místě sfingu, chrám „Přátel venkova a zahrad“ nebo Mločí most? A zároveň se přitom podívat na zámek nebo třeba projet v koňském sedle? Já vám to prozradím – všechny tyhle krásy na jednom místě nabízí zámek a jeho zámecký park ve Veltrusech. Tak si ho pojďte projít!

Lázeňské Hlinsko a Betlém

Lázeňské Hlinsko a Betlém

Na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, jinak také známé jako Vysočina, je městečko Hlinsko. Na to jak je malé, je docela proslavené. Je to rodiště české značky ETA, také tu je slavná česká mlékárna Tatra. Ale víte, že jsou tu i lázně? A taky Betlém? Na obě tahle místa vás vezmu. Uvidíte, že lázně můžou vzniknout v kádi od sudu a že Betlém nejsou jen Vánoce.

Nad Svatojánskými proudy

Nad Svatojánskými proudy

Když slyším o Svatojánských proudech, vždycky si hned vzpomenu na staré černobílé fotky vorařů, kteří proplouvají mohutnými peřejemi. Tak tomu dřív i bývalo. Ale teď Svatojánské proudy nehučí, je to poklidná součást štěchovické vodní nádrže. Ta tu vznikla v roce 1943 a tím byl určen definitivní konec plavení dřeva po Vltavě. Ale meandry, které tu řeka vytváří, tu zůstaly a já vás vezmu se na ně mrknout. Pěkně shora.

Nové výlety rovnou
do e-mailu

Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.

5 + 8 =

Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.