Než vyrazíte
Lokalita: Koněprusy / Střední Čechy
Délka výletu: cca 5 km
Výchozí bod: Parkoviště Koněprusy, jeskyně
Náročnost: snadné
Zvládnou to psí kamarádi: Ano (když nepůjdou do jeskyní)
Typ výletu: okruh
Venkovní hra: některý z univerzálů
Co objevil mistr Mareš
V padesátých letech minulého století se kousek od Berouna pilně lámal vápenec. A jestlipak víte, co jednoho dne objevila parta vedená mistrem Marešem? Jeskyně! Jsou plné krásných krápníků. A jestli chcete vědět, co je stalagmit, stalaktit a stalagnát, nebo dokonce co je Koněpruská růže, neváhejte a vypravte se sem na výlet. A ještě vám můžu slíbit, že tu potkáte koně. A nejen tak ledajakého, hnedle Koně Zlatého. Tak šup, šup, návrší na Královým Dvorem už na vás čeká!!!
Mezi Berounem a Prahou se rozkládá oblast, které se říká Český Kras. Možná už víte, že to znamená, že tu narazíte na jeskyně, staré lomy a taky lomy funkční. Tahle oblast sice není tak velká jako Kras na Moravě, ale rozhodně stojí za to. Dnešní výlet vás provede výběrem toho nejlepšího, co Český Kras nabízí.
Start je na maličkém parkovišti hned u autobusové zastávky Koněprusy, jeskyně. A to hned z několika důvodů – můžete sem jet i autobusem a pak, jedna z velkých výhod, neplatí se tu. Cestou sem po silnici minete odbočku na parkoviště u Koněpruských jeskyní, to je placené (50 Kč za den a auto, v říjnu jen o víkendu). Takže když se nechytíte tady, určitě najdete místo na placeném. Cesta vede po trase naučné stezky (jak je mým dobrým zvykem, vybrala jsem co nejlepší, takže nezačínáme na začátku), která je relativně dobře značená, určitě od opuštěného lomu Kobyla. K němu je to trošku zapeklitější – neváhejte se ponořit do křoví hned za autobusovou zastávkou ve směru na Beroun (přes silnici). Sice si člověk říká, že tam narazí spíš na kapesníčky než na stezku, ale opak je pravdou. Pak se budete držet lesa po pravé ruce a za chvilku jste na vrcholku lomu. A jestli si chcete být opravdu jisti, tak si klidně pusťte navigaci v mapy.cz. Šlape tu jak hodinky a odkaz si můžete stáhnout níže.
Opuštěný lom Kobyla je utopené místo uprostřed bujné vegetace. Jsou tu lezecké trasy, takže v létě tu určitě narazíte alespoň na jednu partu lezců. Na podzim to tu zase hraje všemi barvami. Mě a mému doprovodu se úplně nejvíc líbil tunel, kterým se z lomu dostanete, když budete pokračovat dál k jeskyním. Tady si člověk uvědomí, jak je ta skála fakt masivní.
Po krátké procházce po kraji pole s výhledem do zdejšího kraje se dostanete ke zmíněnému parkovišti a odsud je už jen kousek k jeskyním. Ty byly objeveny právě mistrem Marešem v roce 1950. Pak byly velmi rychle zpřístupněny. Ale představte si, dalším průzkumem s přišlo na to, že zdejší jeskyně lidé znali už za dob husitů. Objevila se tu totiž penězokazecká dílna (rozuměj, padělaly se zde peníze), která vyráběla husitské haléře. Když se vydáte na prohlídku jeskyní, dozvíte se toho spoustu o krápnících, dómech atd. Ale já vám chci prozradit, co je to Koněpruská růže. Je to taky druh krápníku, typický právě pro tyto jeskyně. Jsou to takové maličké kulaté hrbolky, které prý vypadají jako růže. Mě osobně tedy připomínají spíš květák, nicméně je to rarita a při prohlídce budete stát úplně u nich, dokonce pod nimi budete procházet.
Teď pár faktů: jeskyně jsou otevřeny od dubna do října každý den. Vždy od 8:30, na jaře a v září do 16:00, o prázdninách do 17:00 a v říjnu do 15:00. Prohlídky jsou podle toho, kolik přijde zrovna lidí a poslední začíná na konci otevírací doby. Vstupné mají dospělí za 170,- Kč a děti za 100 Kč (platit se dá hotově i kartou). Vždycky se ale raději podívejte na web jeskyní. V dnešní době člověk neví, jaké nařízení na něj odkud vyskočí. A ještě praktické informace – u pokladny je i stánek s občerstvením, kde se dá platit jen hotově (a když jsem tu byla já, byla tu nesmírně protivná paní. Taky neměla všude cenovky a podezřívám ji, že si ceny pití střílela od boku). A kousek dál po žluté značce je odbočka na záchody. Jsou zdarma a nutno říci, že velmi dobře udržované.
Už máte prohlédnuto? Tak se vydáme dále. Když vylezete z jeskyní (v případě, že je vynecháte, půjdete po žluté tak dlouho, až narazíte na odbočku) vydáte se odbočkou naučné stezky vzhůru do opravdu mírného kopce. A stanete na vrcholku návrší Zlatý Kůň. Je odsud nádherný kruhový výhled, vidíte Brdy, Prahu, Beroun, Křivoklátsko… všechno skvěle popsáno na směrových tabulích. Když je krásně (což při naší výpravě bylo) je prý vidět třetina Čech. A proč se návrší jmenuje Zlatý Kůň? Nebudu tu vyprávět celou pověst, ale ve zkratce – v nitru hory byl prý kdysi poklad. Místní, nepříliš hodná, lenní paní byla hamižná a lstí se do nitra hory dostala. Měla s sebou koně, aby si mohla odvézt co nejvíc bohatství. No, a to se jí vymstilo. Kůň totiž znehybněl a celý se proměnil ve zlato… Tak co myslíte, je tam někde?
Až se pokocháte výhledem, připravte se na pozvolný sestup dolů z návrší na dno Houbova lomu. Ten je už nefunkční (na rozdíl od toho, na který celou dobu máte výhled. Jmenuje se Čertovy schody a je to jeden z největších lomů v ČR). Tady se prý dají najít někdy i zkameněliny. Ale musíte pátrat až úplně u stěn. Nám se žádnou najít nepodařilo, tak jsme si alespoň postavili hvězdu Orion z kamenů.
Teď už na vás čeká poslední část výletu. Vede kolem pastvin pro kozy a ovce, a majitel pastvinu pořád stěhuje. Takže kde ji najdete v červnu, nenajdete ji v červenci. Pořádně si pasoucí zvěř prohlédněte – nám se podařilo najít kozla se čtyřmi rohy. To jsem ještě nikdy neviděla… Jestli ho taky potkáte, dejte mi vědět třeba na Instagram!
Trasa a zastávky
Další tipy na výlety a bojovky
Dobrodružná Doubrava
V úplně nejsevernějším cípu Vysočiny, kousek od vesnice Bílek, je údolí říčky Doubravy, které místní také říkají Doubravka. Zdánlivě nevinný název vůbec neprozradí, jaká nádhera vás tam čeká. Dobrodružství každým coulem – soutěska, skalní věže, vodopád, peřeje, stezka po kamenném moři, řetězy, skalní schody, žebříky… Kaňon Doubravy se nemůže dočkat, až vám ukáže, co dovede!
Zlaté doly v Jílovém
Víte, že zlato se až do nedávna těžilo kousek od Prahy? Že ne? Tak vězte, že ano, a to v Jílovém u Prahy. A je to rovnou nejvýznamnější zlatonosná oblast u nás. Poslední funkční zlatý důl tu fungoval do roku 1968. Vezmu vás jak ke starým štolám, tak na krásné vyhlídky v okolí Jílového. Jen malé upozornění. Tenhle výlet je opravdu pro děti školou povinné a výš. Malé děti nemůžou ani do štoly a část výletu by pro ně byla skoro nebezpečná. Tak na to myslete
Vyhaslé krátery
Kousek od Mladé Boleslavi, mezi dálnicí a vesnicí Horní Strakory, je přírodní rezervace Vrch Baba. Takhle to zní dost nezáživně a taky jsem se dost divila, když jsem na tohle místo dostala tip. Ale představte si, našla jsem tam sopku! A hned se dvěma krátery. A ten les, ve kterém se nachází, ten je nádherný. Jak z Medvídka Pú. Tak jsem si ho hned příhodně pojmenovala, podle již zmíněné vesnice. Baba a Dědek ve Stakorcovém lese na vás už čekají!
Nové výlety rovnou
do e-mailu
Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.
Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.