Klánovice a jejich les

Klánovice a jejich les

Že se na kraji Prahy nachází rozlehlý les, teď asi vědí už všichni v republice. Všichni Pražáci byli v době uzavření okresů při pandemii COVID hromadně vyzýváni i přes média, aby se z Náplavky přesunuli právě sem. No, já tu byla poslední den uzavření a v některých částech lesa byla hlava na hlavě… Jenže! Já v Klánovicích osm let žila, takže vím, kam se vypravit. V tomhle tipu na výlet vás protáhnu klánovickou částí lesa a ukážu vám i to nejzajímavější z Klánovic. Čeká vás výlet po rovince smíšeným lesem a krásné prvorepublikové i hypermoderní vily. A zabrousíme trochu i do historie Klánovic. Vyrazte do Vidrholce!

Začínáme na parkovišti Slavětínská u nádraží Praha-Klánovice. Je to na klánovické straně kolejí. Tady jedno malé upozornění – parkujte opravdu na vyznačených místech. Otáčí se tu totiž autobus a každé špatně zaparkované auto je tu znát. O parkovacím domě, který by zvětšil prostor pro parkování, se mluvilo v Klánovicích už v roce 2010, kdy jsem se odtud stěhovala, ale zatím se to evidentně nevydařilo. Ale vraťme se k našemu výletu.

Vyrážíme po žluté značce směr Zálesí. Je to přesně po kraji lesa, ze začátku i vedle trati, takže si můžete prohlédnout i nově opravený koridor Praha Pardubice. Mineme Hospodu u lesa a za chvilku už do lesa vejdeme a okraj Klánovic nám zmizí. Klánovický les je největší lesní komplex ve městě. Kam se hrabe Kunratický! Má celých 1030 hektarů, které jsou protkány značenými turistickými cestami, neznačenými pěšinkami i asfaltovými cestami, kde se prohání jeden cyklista za druhým. Cyklisté se ale neohroženě vrhají i na ostatní cesty, takže si dávejte pozor. Nevím proč, dneska nikdo na kole asi neměl zvonek a dost často byli slyšet až na poslední chvíli.

Les je smíšený, jsou tu listnáče, ale také všudypřítomné borovice, které dosahují na některých místech velkých výšek a úctyhodného stáří. Průměrný věk stromů je tu 100–120 let. A v samotných Klánovicích se spousta zahrad pyšní vzrostlými košatými kráskami. Na jaře je v klánovickém lese hodně sasanek a orsejů. O celý les se stará několik lesních hospodářů, proto je někdy docela fuška dohledat, jak je vlastně velký. Největší kus lesa mají na starosti Lesy ČR, o pečování se dělí s Lesy Hlavního města Prahy a pár menšími vlastníky. Kdo se zrovna o kterou část stará, poznáte podle tvaru přístřešku a podle dětských hřišť. V dávných dobách se lesu říkalo Vidrholec (občas se s tímto jménem ještě setkáte), byl hustý a temný. Ale taky tudy vedla obchodní cesta na Moravu, takže tu přebývalo i spousta lapků a zlodějů. Prý tu byl i slavný lupič Petrovský.

Ale teď už se podíváme i do samotných Klánovic! Na Cyrilově se totiž naše cesta stáčí zpátky k ulicím (jdeme po zelené). Hned na začátku obce mineme koupaliště – a to rozhodně mohu doporučit. Vždycky to tu bylo moc fajn. Za koupalištěm je sportovní areál, kolem kterého úplně těsně projdeme. Je vidět, že místní sportují rádi a že k tomu mají spousta prostoru. Hraje se tu fotbal, tenis, basket i stolní tenis. A za okamžik už se vnoříte mezi vilky a můžete se jen kochat. V téhle části Klánovic se snoubí moderní architektura s tou z první republiky a ve velkém množství případů je to povedené.

Klánovice v první republice byly vyhledávaným místem, kam pražská smetánka jezdila na letní byt. Byly tu vyhlášené lázně, které žily bohatým společenským životem. Návštěvníci měli k dispozici bazén, taneční parket na pláži, lázeňskou kolonádu, kuželník, tři altány (z nich jeden pro hudebníky). Také tu byl velký park s vodotrysky, skákacími můstky, skluzavkou a vodním kolem. Bohužel v roce 1952 byly lázně vyvlastněny a zavřeny. Budovy a vybavení postupně zchátralo. Ale krásné vily tu zůstaly a je na ně radost pohledět.

Až se pokocháte (to se vám určitě povede, protože trasa výletu vede opravdu skrz Klánovice), vnoříme se zase do lesa. Po cestách dorazíme až ke krásně opravené hájovně Nové Dvory. Tady je také přístřešek, který je ideální na oběd (a taky na jeden úkol ze hry, která je na míru výletu). A co si k tomu obědu dát? My jsme si na náš piknik udělali řízečky podle receptu ze Slepičárny, a spoustu jiných dobrot. Na blogu Jany a Štěpána najdete celou piknikovou sekci,  na kterou je odkaz pod článkem. Když jsem tady byla naposled, tak hájovna byla ruina. A teď? Je to pastva pro oči, oprava byla vedená citlivě a je to opravdu nádhera. Bohužel ne stejný osud potkal i klánovickou golfovou klubovnu. Je také ukrytá v lese, kousek od hranice lesa a obce. Dojdeme k ní po široké asfaltové cestě. A tady opět trocha varování – cyklistů je tu dost v každou denní i roční dobu. Takže opatrně!

Klánovická golfová klubovna je opravdu krásný dům z třicátých let. Historie klánovického golfu je více než pohnutá. Golf club Praha tu založil hřiště před druhou světovou válkou a bylo tu 9 jamek. Po válce je ovšem hřiště zrušeno, rozoráno a byla sem dokonce svedena kanalizace. Po roce 2000 byla snaha hřiště obnovit, ale narazila na odpor místních obyvatel, a tak hřiště obnoveno nebylo. Co je ale obrovská škoda, je zchátrání klubovny. Tato budova je opravdu pěkná, umístěna v lese, ale nedaleko od posledních domů. Teď je úplně prázdná, terasa se rozpadá, průčelí je obrostlé křovím jako zámek šípkové Růženky. Myslím si, že za záchranu by stála, ať už by tu bylo cokoli. Třeba jen restaurace.

A už jsme zase u nádraží. Tady v příznivých časech určitě doporučuji restauraci u Daschů. Příjemně tu zakončíte výlet, ať už pořádným jídlem nebo jen pivkem a limčou na závěr. Klánovice a jejich les určitě stojí za návštěvu a co je nejlepší – užijete si je v zimě, v létě. Tak neváhejte a už plánujte příští výlet!