Než vyrazíte

Lokalita: Karlštejn / Střední Čechy
Délka výletu: cca 4 km
Výchozí bod: Centrální parkoviště
Náročnost: snadné
Zvládnou to psí kamarádi: Ano (když nepůjdou na hrad)
Typ výletu: okruh
Venkovní hra: některý z univerzálů

Karlštejn z jiné perspektivy

Ti z vás, co už na Karlštejně byli, se asi podiví. Co tady, na webu o tipech na zajímavé a nevšední výlety, dělá Karlštejn? Tam je spousta lidí a nezáživná cesta od parkoviště ke hradu, olemovaná předraženými hospodami. Ale já vám chci Karlštejn ukázat z jiného pohledu. Toho, který uvidíte jen když se kolem Karlštejna pěkně projdete.

Pár rad za začátek. Výlet je krátký, schůdný za každého počasí, ale jestli vyrazíte v zimě nebo za mokra, tak to bude chtít dobré botky. Jsou tu dvě místa, kde by to mohlo trochu klouzat. Nicméně cesty jsou pěkně široké a udržované, částečně se jde i po asfaltu. Ale nemusíte se bát, celá oblast je skoro bez aut. Začínáme na parkovišti. Tady hned na první dobrou poznáme, že jsme na největším taháku pro turisty – parkovné totiž stojí 100,- Kč (platba při odjezdu, pouze v hotovosti v automatu. Bere i bankovky) . A to každý den v roce. Hrad je totiž otevřený celoročně. Já doporučuji jet na Karlštejn vlakem, v tom případě budete mít výlet o 2 km delší. A ještě poznámka k WC. Jedno je na parkovišti (10,- Kč) a pak v restauracích. Jestli půjdete i na prohlídku hradu, tak tam v současnosti WC není! Zaskočte do muzea voskových figurín, za poplatek vás tam pustí

A teď už je čas vyrazit. První zajímavost na nás čeká hned na začátku. My se totiž nevydáme přímo k hradu (i když vás bude určitě lákat koňský povoz, který vás odveze až k bráně). My půjdeme nad parkovištěm doleva. A tam narazíme na výzkumnou stanici, a to vinařskou. Zkoumají se tu různé vlivy genetiky vinné révy na prostředí a naopak. A co člověka obzvlášť potěší – můžete si tu koupit víno ze zdejší vinice. To by měl král Karel spolu s Buškem z Velhartic radost! Pak budete pokračovat po silnici ještě tak 100 metrů a zahnete doleva vzhůru do kopce. Rozepisuju to tady tolik proto, že tenhle kousek trasy není značený. Vy si ale pod výletem můžete stáhnout odkaz na navigaci do telefonu (funguje tu výborně) nebo si mapku vytisknout. Zaručeně se neztratíte.

Ve chvíli, kdy se ponoříte do lesa je tu už pravá výletnická nálada. Cesta je pěkně široká a pevná, žádné kamení, takže se nemusíte bát neschůdnosti terénu i když bude sníh. Jen těsně před koncem stoupání je kopeček trochu prudší, tak pozor na uklouznutí. Námaha je ale odměněna! Najednou na vás vykoukne Karlštejn, jak z pohádky. Takhle ho návštěvníci, kteří jdou jen od parkoviště, zaručeně neuvidí. A to ještě není konec krásných neobvyklých pohledů, nebojte. Kromě výhledu je tu i skvěle opečovávaný křížek. Je tu od roku 1909. Taky je tu přístřešek, takže si tu můžete posedět a vychutnat si hrad v celé jeho kráse.

Až se pokocháte, je čas vyrazit dál. Cesta vede pod hrad a napojí se na tu již několikrát zmiňovanou od parkoviště. I tenhle kousek je lemován výletními restauracemi, dokonce narazíte i na muzeum voskových figurín. Na můj vkus je to příliš turistické, nicméně Karlštejn je jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů u nás. A tak tomu odpovídá i nabídka. Za chviličku jsme ale u vstupu do hradu. Nechám na vás, zda si nenecháte ujít i prohlídku hradu (je otevřen celoročně kromě termínu 20/122021 – 6.1.2022 ). Náš výlet pak pokračuje po červené značce – těsně před vstupem do hradu odbočíte po schodech doprava. Cesta nás zavede až do údolí, kterému se po právu říká „V Hlubokém“. Silnička (je to jen obslužná silnice, auta tu téměř nejezdí, já nepotkala ani jedno) vede dnem úzkého údolí, které je přímo zařízlé mezi skalami. Vytváří ho Budňanský potok. Kolem něj budeme pokračovat až přímo pod hrad. Tahle perspektiva je také skoro neznámá, jste úplně pod hlavní věží a krásně vidíte opevnění.

Cestou k autu se napojíme na centrální trasu ke hradu. Je zajímavou věcí, že v Karlštejně je spousta pseudomuzeí. Hodin, uniforem, 2. světové války, již zmiňované muzeum voskových figurín, také muzeum betlémů… Závěrečná část cesty vede také kolem celoroční prodejny trdelníku, tak se můžete přenést do času vánočního zakoupením téhle dobroty. To je bohužel i jediný tip na to, jak se najíst v Karlštejně, který vám s klidným svědomím dám. Restaurací je tu plno, ale… Všechny jsou turisticky zaměřené, dáte si tu řízek, smažák, svíčkovou a kachnu, všechno předražené a po pravdě řečeno, kulinářský zážitek to rozhodně není. Takže doporučuji si doma připravit smažený květák v pita chlebu od Slepičárny. Anebo kliknout na odkaz pod výletem, který vás dovede do jejich piknikové sekce. A také – určitě vás bude lákat úplně černá zmrzlina. Jako mne. Takže za mne – chutná jako zmrzlý cukr, takže tohle lákadlo taky nedoporučuji.

Ale abych neskončila negativně, protože to si tenhle výlet rozhodně nezaslouží. Když máte prostor jen na krátký výlet, je to úplně skvělá volba – snoubí se tu důležitá část naší historie  s krásnou přírodou kolem hradu a taky s výhledy, které určitě oceníte. Vydejte se sem a určitě mi dáte za pravdu!

Trasa a zastávky

Jak jsme to šli my

Hra pro zvídavé výletníky

Některý z univerzálů

Tip, jak se dobře najíst

Ve spolupráci s

Foodblog o gastro štěstí z domácí kuchyně Jany a Štěpána.

Další tipy na výlety a bojovky

Statek nebo park? Obojí!

Statek nebo park? Obojí!

Víte, kde můžete najít na jednom místě sfingu, chrám „Přátel venkova a zahrad“ nebo Mločí most? A zároveň se přitom podívat na zámek nebo třeba projet v koňském sedle? Já vám to prozradím – všechny tyhle krásy na jednom místě nabízí zámek a jeho zámecký park ve Veltrusech. Tak si ho pojďte projít!

Lázeňské Hlinsko a Betlém

Lázeňské Hlinsko a Betlém

Na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, jinak také známé jako Vysočina, je městečko Hlinsko. Na to jak je malé, je docela proslavené. Je to rodiště české značky ETA, také tu je slavná česká mlékárna Tatra. Ale víte, že jsou tu i lázně? A taky Betlém? Na obě tahle místa vás vezmu. Uvidíte, že lázně můžou vzniknout v kádi od sudu a že Betlém nejsou jen Vánoce.

Nad Svatojánskými proudy

Nad Svatojánskými proudy

Když slyším o Svatojánských proudech, vždycky si hned vzpomenu na staré černobílé fotky vorařů, kteří proplouvají mohutnými peřejemi. Tak tomu dřív i bývalo. Ale teď Svatojánské proudy nehučí, je to poklidná součást štěchovické vodní nádrže. Ta tu vznikla v roce 1943 a tím byl určen definitivní konec plavení dřeva po Vltavě. Ale meandry, které tu řeka vytváří, tu zůstaly a já vás vezmu se na ně mrknout. Pěkně shora.

Nové výlety rovnou
do e-mailu

Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.

9 + 6 =

Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.