Potkal jsem Einsteina, přátelé

Potkal jsem Einsteina, přátelé

Že Einstein v roce 1921 v Praze poprvé po 1. světové válce přenášel veřejnosti o jeho teorii relativity se docela ví. Ale že tady za Rakouska-Uherska přednášel na univerzitě, to ví málokdo. A protože tu učil, tak v Praze samozřejmě i žil. Vyrazte se podívat po jeho stopách, ukážu vám nejen, kde bydlel, ale i kam chodil za zábavou a za prací. Vítejte na další vycházce Prahou!

Einstein pobyl v Praze rok, přijel 16. dubna 1911 a v srpnu 1912 město opustil. S ním tu byla celá jeho rodina – první manželka Mileva, syn Hans (tomu v té době bylo šest let) a malý syn Eduard, kterému při příjezdu nebyl ani rok. Taky tu s nimi byla i jeho tchyně… Přijal totiž pozvání samotného císaře Františka Josefa I. a stal se řádným profesorem teoretické fyziky na německé přírodovědecké fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzit a zároveň přednostou Ústavu teoretické fyziky. Přednášel na dvou místech v Praze a my se tam podíváme.

Za Einsteinem se vydejte spíše dopoledne, není tu ještě moc turistů a v létě je i menší horko. Vycházka začíná na Staroměstském náměstí. Nejen, že je to skvělý výchozí bod pro prohlídky Prahy, ale je tu i jeden dům, který je pro Einsteinův pobyt v Praze hodně důležitý.  Najdete tu pamětní desku, věnovanou Einsteinovi. Na Staroměstském náměstí, v domě U Jednorožce (číslo 17), se totiž  konala slavná úterní setkání, kde se scházeli umělci a učenci. Tato setkání pořádala Berta Fantová, žena lékárníka a na její pozvání sem chodil třeba Franz Kafka nebo Max Brod. Muzicírovalo se, probírala se politika i věda. Prý se tu dokonce mluvilo i o budoucí obecné teorii relativity… Pan profesor totiž představil teorie relativity dvě – speciální (1905) a obecnou (1916). Musím se přiznat, že taje obou mi docela unikají, takže nejsem povolána k vysvětlení rozdílu.

A cesta vás teď zavede přes Mariánské náměstí k prvnímu místu, kde Einstein vyučoval. Je to dnešní Slovanská knihovna Klementina. Oficiální vchod je z Křížovnického náměstí č. 4, vy se sem ale podíváte zevnitř Klementina (současná Národní knihovna). Na Mariánském náměstí neváhejte vstoupit a celým objektem projděte po jeho nádvořích. Je tady klid a určitě si to nenechte ujít. Vyhnete se přeplněné Karlově ulici a projdete právě až na zmiňované náměstí, které je přemostím Karlova mostu. Z budovy, kde Einstein vyučoval, tak uvidíte zadní i přední stranu.

Přes Karlův most se vydáte na druhou stranu Vltavy, která byla zasvěcena Einsteinovu rodinnému životu. Projdete přes Kampu, kde minete Sovovy mlýny (je tu muzeum Kampa Medy Mládkové) a pak dál přes Říční ulici dorazíte až pod vrch Petřín. Až se vynoříte z Říční ulice na Újezdě, tak se určitě stavte ve skvělé zmrzlinárně Angelato. Budete ji mít hned po levé ruce. Zmrzlina je tu famózní, já doporučuji tu ze slaného karamelu.

A už vás vítá Petřín. Ruch města necháte za sebou a před vámi bude procházka v krásnem parku. Minete slavnou sochu Karla Hynka Máchy, potkáte Hladovou zeď (tu nechal vybudovat Karel IV, jako součást opevnění Malé Strany) a už jste v Kinského sadech. Sem Einstein moc rád chodil s rodinou na vycházky. A není divu. Prostor před Kinského letohrádkem vyloženě vybízí k představě panstva na procházce či pikniku. Tady si určitě dejte svačinku, poseďte a užívejte si tu zeleň. A co vás čeká dál? Uvidíte ještě, kde Einstein s rodinou bydlel, druhé místo, kde vyučoval a kde v roce 1921 přednášel veřejnosti. Tak honem k tomu bydlení.

Z Kinského sadů přes Štefánikovu (dříve Kinského) třídu se dostanete až k vile Portheimka a kostelu sv. Václava. Těžko si představit, že ještě tak 10 let před příchodem Einsteina do Prahy  prostor právě mezi kostelem a Vltavou vypadal úplně jinak. Byly tu továrny a mlýny. Přímo na místě, kde stojí dům, kde Einstein bydlel, stála kartounka, což byla továrna na potisk bavlněných látek. Ta byla ale zbořena,  a díky tomu vznikly dvě nové ulice a spousta krásných secesních domů. A právě v jedné z nich, v současné Lesnické ulici, najdeme dům, na kterém je busta, která nám oznamuje, kde slavný fyzik i s rodinou bydlel. Ulice se tenkrát jmenovala Třebízského, Smíchov byl těsným předměstím Prahy a dům byl dostavěn teprve rok před jejich nastěhováním. Doteď není přesně jasné, kde v domě rodina bydlela, já se přikláním k tezi, že bydleli ve čtvrtém patře a Einstein měl pracovnu v mezaninu. Přeci jen rád přemýšlel v klidu a od své rodiny si odpočinul.

Prý měl rád procházky, aby mohl volně přemýšlet. Na oblečení moc nedal, a tak se ve městě úplně ztratil, nikoho ani nenapadlo, že právě potkal fyzikálního génia. Do Viniční ulice, kde přednášel, se tak stejně jako vy, procházel přes Palackého most. Už v té době tam jezdila tramvaj, ale prý rád chodil pěšky. Na Palackého náměstí ještě nestála budova ministerstva zdravotnictví, přímo za pomníkem byl dům, který měl pavlače otočené směrem k řece. A tak tu pořád vlálo pověšené prádlo a vůbec to nevypadalo reprezentativně. Pod Emauzským klášterem (jinak klášterem na Slovanech), který také vypadal úplně jinak, protože současné bílé plachty se tu objevily až po druhé světové válce, procházel až do ulice Trojické a pak vzhůru ulicí Benátskou. Tady bych vás chtěla upozornit, ať ve vnitřní Praze opravdu dáváte pozor a chodíte jen po přechodech. Provoz tu bývá silný ať je léto nebo zima, čtvrtek nebo neděle…

Viniční ulice je už poklidná – z jedné strany je zeď Kateřinské zahrady a z druhé strany jsou univerzitní budovy. Právě v čísle 7 (současná Přírodovědecká fakulta) Einstein přednášel. Možná si vybavíte i film Jak utopit doktora Mráčka – tahle budova je totiž filmový ústav patologie, kde se odehrává několik humorných scén. Ale zpátky k panu profesorovi – opravdu si hodně cenil zdejší knihovny, byla prý hodně obsáhlá. Ovšem na jeho přednášky chodilo hodně málo studentů. Možná i tohle přispělo k tomu, že v srpnu 1912 s rodinou Prahu opustil

Ale v roce 1921 se zase vrátil. Obdivoval totiž našeho prezidenta T.G.Masaryka, dokonce natolik, že ho navrhl na Nobelovu cenu míru. A proto se rozhodl, že když bude v Evropě po 1. světové válce přednášet obecnou teorii relativity pro veřejnost, bude to poprvé právě v Praze. A to v ulici ve Smečkách v domě č. 22. Tam se dostanete přes ulici Na Rybníčku (je tu jedna z nejstarších rotund v Praze, rotunda sv. Longina) a ulici V Tůních. Teď ulice ve Smečkách moc výstavní není, ale dům se opravuje, zvenčí je opravdu zářivý.

A je tu konec vycházky. Jste na Václavském náměstí, přímo „pod vocasem“. Takže přímo v centru dění. Tak si Prahu ještě pořádně užijte!!