Černohorský expres

Černohorský expres

Černohorský Express je lanovka v Janských lázních. Ale je to také trasa, která vám ukáže to nejlepší z Černé hory. Je tu opravdu spousta věcí k vidění. Rozhledna na vrcholku, rašeliniště, pohledy na nejvyšší horu ČR, výhledy do kraje a v neposlední řadě i nová atrakce – stezka do korun stromů.  A také bojovka! Tentokrát je koncipována pro děti do 10 let. A ještě než vyrazíte, mrkněte na odkaz do sekce piknikové menu, které pro vás připravuju spolu se Slepičárnou. To je food blog, kde se dozvíte spoustu skvělých receptů. Odkaz najdete dole pod výletem, ať si s sebou můžete udělat nějako dobrůtku.

Ale pěkně popořádku. Výlet začíná na horní stanici lanovky. Ale nebojte, pod lanovkou je parkoviště. K němu se pak po občerstvení na konci výletu v Jánských Lázních vrátíte. Lanovka v o prázdninách jezdí nepřetržitě, na jaře a na podzim každou půl hodinu. V zimě zase nepřetržitě, ale je plná lyžařů a nepředpokládám, že by na tomhle místě, v tuhle roční dobu, někdo upřednostňoval turistiku před lyžovačkou. Jízdně nahoru stojí dospěláka 200 Kč, dítě 140 Kč a Family 2+2 600 Kč. Nám do rodinné jízdenky uznali i 16leté. Pes zdarma, jupí.

Tak, a jsme nahoře na hoře! V době, kdy jsme tu byli my, vrcholila prázdninová sezona v době pokoronavirové, to znamená, že tu bylo spousta lidí, spousta dětí a spousta psů. Provozovatelé  tady vymysleli opravdu hodně zábavy. Dokonce je tu vybudovaná nádrž na zasněžování, která teď v létě vypadá spíš jako takový hodně velký nadzemní bazén. A na něm se můžete projíždět v gumových člunech. Tedy vaše ratolesti. Pak je tady tubing (ježdění na nafukovacích kolech po hladké ploše) – kratičká záležitost hned vedle budovy lanovky, vyloženě pro menší děti. Je tu restaurace, kiosek, skákání na prodloužených lanech, trampoška a půjčují tu horské koloběžky, pro které je tu vyznačena trasa. Prostě konzum ve všech svých podobách. My tenhle rumraj opustíme a vydáme se  k rozhledně Panorama. Je vysoká 21 metrů, je z ní vidět do širokého kraje a máte tu první možnost opravdu krásně vidět Sněžku.  O letních prázdninách bývá otevřeno od 10.15 do 16.00, v případě pěkného počasí do 17.00 hodin, mimo dobu letních prázdnin: PO – PÁ 14.15 – 16.00, SO a NE 10.15 – 16.00. a platí se tu jednotná cena 10 Kč. Pejsky nahoru raději nevoďte, schody a podesty jsou kovové a mřížkované, takže je vidět skrz dolů, a to se jim opravdu nelíbí.

Až se pokocháte, vyrážíme dál. Po chvilce dorazíte ke kiosku (naše omladina okamžitě nutně potřebovala párek v rohlíku či ledovou kávu) a odbočíme po žluté směr Černá Bouda (odtud je krásně vidět Sněžka)  a dále až na rozcestí Václavák. K Černé Boudě vede roztomilá naučná stezka, která je věnována Kosu horskému. Je hlavně pro děti, ale my se zabavili všichni, i ti nevětší a nejstarší z nás. A malé doporučení – ať se vaši účastníci bojovky (která tady samozřejmě je přesně na míru) všímají všeho, co se o kosákovi můžou dozvědět. Na konci bojovky, v Černohorské šifře, to budou potřebovat.

Na Václaváku to bylo bohužel jako na Václaváku. Tom pražském. Takže tady rovnou bez mučení přiznám, že jsem původně měla pro vás (a pro nás) připravenou trasu okolo celého Černohorského rašeliniště, ale rychle jsem to přehodnotila a vybrala jen ty nejlepší highlighty. Každopádně tady odbočte doprava stále po žluté a dostanete se na úzké chodníčky Černohorského rašeliniště. I když tu bylo hodně lidí, moc se nám tu líbilo. Je to fakt nádhera, v červenci tu kvetlo spoustu kytek. KRNAP to udržuje ve skvělé formě, není tu moc zásahů do přírody a zároveň tu je příkladně postaráno o návštěvníky. Dojděte určitě až k vyhlídkové věži, pohled z výšky stojí za to. Jen Kevin (australáka mé neteře) tu nebyl moc happy. Nelíbilo se mu to množství lidí a opravdu těsné míjení se na chodníčcích. Od rozhledny se vraťte kousek zpět a na rozcestí se vydejte ještě zpátky až narazíte na zelenou značku. Ta vás provede divokou částí rašeliniště. No a pak se na rozcestí nad Pardubickými Boudami vydáte strmě do kopce po modré až zpátky k Černé Boudě. Jestli vám to připadá složité, nebojte navigace tady funguje skvěle a přesně vás nasměruje.

A čeká nás sestup! Vrátíte se až ke kiosku (ne, tentokrát jsme opravdu nedovolili další konzumaci) a kolem totálně zhroucené a rozpadlé Sokolské boudy pokračuje cesta dál. Za chvilku se vine cestička po kamenném chodníku přímo dolů. Je to celkem náročné, protože je to cesta dlouhá a relativně prudká. Ale ty výhledy! My měli nádherné počasí a dohlédli jsme až na Ještěd! (po pravé ruce). Krásně hřálo slunce a já si to fakt užívala.

Po sestupu z hory a pak mírným kopečkem až dolů k Hoffmanově Boudě nás čekal oběd. Jedli jsme přímo na Hoffmance. Jídlo bylo super, obsluha rychlá. Já si dala neskutečně dobré kyselo a pak jsem se vydala pro vás prozkoumat poslední zajímavost dnešní výpravy – Stezku do korun stromů.

Stezka je celkem dost frekventovaná. Já čekala 10 minut frontu na pokladně. Naštěstí se lístek dá koupit online a jestli máte internet v telefonu, tak klidně na místě objednávejte. Vydáte se do výšky 45 metrů a od začátku (od kasy) do konce (k východu u obchodu se suvenýry) ujdete přes 1 km! Podíváte se i do podzemí ke kořenům stromů, to je fakt dost dobrý. V zázemí stezky je restaurace, venkovní posezení i s kioskem, a taky „shop“.  Tady si můžete koupit třeba piliny, které vznikly při stavbě. Za 80 Kč, no nekup to…. Vstupné je podobné jako na lanovku – dospělý 250 Kč, dítě 190 Kč a rodinná 2+2 650 Kč. Kromě Štědrého dne je tu otevřeno každý den  v rozmezí 9:30 – 16:00, o letních prázdninách až do 19:00. A tento rok je v srpnu připravena specialita – večerní prohlídka se západem slunce. Koná se jen třikrát a to 5., 12. a 19. srpna. Psí kamarádi přímo na Stezku nemohou, ale jsou pro ně u vchodu přichystány uzamykatelné kotce zdarma. To by se Kevinovi nelíbilo, tak počkal s paničkou dole.

Už jste dole ze stezky? Tak teď se vydejte do Jánských Lázní. Na náměstí v lázeňské kavárně si dejte dobrou kávu či nealko Mojito, mají tu i super zmrzku. Máte za sebou úcty hodný výkon. Výlet je krapet delší, ale určitě souhlasíte, že to stálo za to. Dejte mi vědět, co se vám líbilo nejvíc. Za mně to bylo určitě rašeliniště, za naše puberťáky jednoznačně vítězí rozhledna a Kevinovi se líbilo nejvíc dole u Janského potoka. Každý si prostě našel něco. Tak ať máte pěkné počasí!