Než vyrazíte
Lokalita: Stará Huť / Střední Čechy
Délka výletu: cca 6 km
Výchozí bod: Parkoviště u rybníka Strž
Náročnost: snadné
Zvládnou to psí kamarádi: Ano
Typ výletu: okruh
Venkovní hra: Kudy chodil Karel Čapek (na míru)
Kudy chodil Karel Čapek
Když chcete vyrazit nejen do přírody, ale taky za nějakou zajímavou osobností, bývá to někdy oříšek. Ovšem Stará Huť kousek od Dobříše vám tuhle radost dopřeje. Kousíček za vesnicí je totiž velký rybník Strž a hned vedle stojí o samotě krásné prvorepublikové stavení s velkorysou zahradou. Právě sem jezdil na letní byt Karel Čapek a za ním i spousta spisovatelů, včetně Ferdinanda Peroutky. V domě je památní Karla Čapka a příroda přímo vyzývá k procházce. Však taky se tu Kája něco nachodil. Tak vyrazte v jeho stopách!
Parkoviště, ze kterého se k vilce dostanete, je na okraji rybníka Strž. Kříží se tu i turistické značky a taky je tu zastavení naučné stezky. Vejde se tu pohodlně 25 aut, takže se netřeba obávat, že nezaparkujete. Já tu byla o letních státních svátcích, vrcholu turistické sezony, a byla to pohoda. Tak akorát lidí, aby nebyl nával, ale zase tu nejste úplně sami.
Než se podíváme, jaké to bylo u Čapků na letním bytě, vyrazíme na výlet po okolí. Karel Čapek s přáteli tu rád výletoval, chodili na houby či jen na procházku. Naučná stezka tu má několik okruhů, my budeme kopírovat okruh dvě. Ale jak už je mým dobrým zvykem, vyrážíme proti proudu. Myslím si, že vrchol výletu se má nechat nakonec, a ne od něj startovat. Budeme se držet modré značky a po úzké silničce projdeme chatovou osadou až k zastavení U pěti lip. Prý tu končila lipová alej. Nezapomínejte, že Čapek tu chodíval za první republiky, to už je bezmála sto let, tak se to tu trošku změnilo. Já nejdřív lípy marně hledala. Viděla jsem spoustu jiných stromů, ale lípy ne a ne najít. Nakonec jsem je v dálce zahlédla, ale ještě nebyly vzrostlé, takže to tak trochu mátlo. Na panelech naučné stezky si ale můžete pročíst, jak to tu vypadalo, kdo tu žije a spoustu jiných zajímavostí.
Pohodlnou cestou dojdeme až mostu přes řeku Kocábu a tady na chvíli zastavte. Za prvé most stojí určitě za podívání. Za druhé něco se tu dozvíte o hamrech (o trochu víc, než vám tady povím já) a za třetí je tu jedno ze zastavení hry pro zvídavé výletníky. Ale teď k těm hamrům. Já jsem si kdysi myslela, že hamr je jen jiný název pro mlýn, pro ten trochu techničtější. Ale chyba lávky! Hamr je totiž taková kovárna. Zpracovává železo, a k tomu využívá vodu na větších potocích nebo menších říčkách. Zpracovávaly surové železo, to znamená že ho místní hamerníci tavili a pak polévali studenou vodou, kterou získávali právě díky vodnímu kolu. Hamry vznikly ve 14. století a fungovaly až do konce 19. Pak už byly vyvinuty modernější technologie a výroba tady skončila. Takže ve třicátých letech minulého století to už byla opravdu jen výletní místa. A v současné době z nich už kromě místních názvů není vůbec nic. V padesátých letech byly strženy a to, co zbylo, se postupně rozpadlo.
Stále široká cesta vede až k rozcestníku, kde přeřadíme na žlutou. Je to úzká stezička dolů z kopce, a jestli tady půjdete po dešti, připravte se, že to bude trochu klouzat. Voda si nachází cestu dolů právě tudy. Ale za chvilku jste už zase na rovince. A ještě jeden tip – dávejte pozor, i když tady není značená cyklostezka, cyklisté si myslí, že je to super trasa. Takže jich je tu docela dost a vy musíte uskakovat do trávy, protože na cestu se samozřejmě všichni nevejdete.
Ze žluté značky budeme odbočovat na naučnou stezku. Tu značí obrázky Dášeňky, které jsou fakt roztomilé. Je to dobře značené, ale když si stáhnete mapu a navigaci do mobilu, určitě se neztratíte. Odkaz najdete dole na stránce. Potom co projdete kolem rybníku Zájezek, kde se líně vyhřívají kapři na sluníčku, dojdete k dlouhé a vysoké zdi. A to je znamení, že už brzy budete u cíle naší cesty – vilky Strž. I kdyby se vám nechtělo načerpat informace o jednom z našich nejlepších spisovatelů (můj osobní názor), určitě zajděte do zahrady. Je opravdu super! Je tu potok, který protéká prostředkem zahrady, hranici pozemku na jedné straně tvoří další potok. Ten vytéká přímo z hráze rybníka Strž. Trochu mi to podsouvalo otázku, co by se dělo, kdyby se ta hráz protrhla. To by asi Strž ( tentokrát vilka, ne rybník) měla dost smůlu. K domu přicházíte zahradou, kde je pár soch, a před domkem růžový záhon. Ani byste nevěřili, že to není hlavní vchod, ale veranda. Hlavní vchod je z druhé strany a když dům obejdete, objeví se před vámi velká plocha s pěstěným trávníkem. Tady se určitě hrával kroket!
Já jsem navštívila i muzeum a určitě doporučuji. Je tu spousta informací a můžete tu strávit spoustu času. Zhlédnout film, pořádně pročíst každou informaci. Anebo jen prolétnout časové osy. Já jsem udělala něco mezi, protože mne hodně zajímaly informace o divadelních hrách. A přiznám se, že mě dost překvapilo, že na hrách spolupracoval i bratr Josef. Představte si, že slavné slovo robot vymyslel on! Poprvé se objevilo ve hře R.U.R a psalo se velkým R. Bylo to totiž jméno. Ale tak zdomácnělo v terminologii celého světa, že už to je naprostá samozřejmost našeho života. To by bratři Čapkové koukali!
Po návštěvě se zastavte ve zdejším bistru. Mají tu klasické dobroty, které najdete i na hradech. Já si vychutnala nealkoholické pivo Herold, stálo dvacku a ve třiceti stupních fakt bodlo. Vzala jsem si ho do zahrady na lavičku a k tomu si chlebík s rybičkovou pomazánkou a okurky. Recept mám samozřejmě, jak jinak, ze Slepičárny . Teď v létě je to ideální svačina na kratší výlet. A při tomhle obědě si vyluštíte závěrečnou šifru ze hry, která je pro vás připravena v e-shou, nebo na prokliku tady u výletu.
Jestli se chcete podívat, co vás po cestě čeká, tak je pro vás připraveno i krátké video s trase (vlevo dole). A kdy se na tenhle výlet vydat? Můžete sem celoročně, ale do muzea se v zimě o víkendu nedostanete. Otevřeno mají od dubna do října úterý až neděle 9-17, od listopadu do března pondělí až pátek 9-16. Tak je dobré tomu výlet přizpůsobit. Výhoda terénu je, že se sem může i když leží sníh. Kočárky to taky zvládnou, ale musí mít nafukovací kola a pro sestup do údolí (krátký, ale úzký) ostříleného řidiče a případné pomocníky. Ale to určitě dáte!
Trasa a zastávky
Další tipy na výlety a bojovky
Netradiční dějepis v Kouřimi
Jestlipak víte, které místo v Čechách bylo v dobách kněžny Libuše druhé nejdůležitější a největší (první byla samozřejmě Praha)? A jak dobře znáte Staré pověsti české, zvlášť tu pověst, co pojednává o Lechovi? A víte, kde se můžete dozvědět spoustu věcí o tom, jak to vypadalo na vesnici v dobách trošku méně dávných, přesto nám však vzdálených? Odpovědi na všechny tyhle otázky najdete na jednom místě – ve středočeské Kouřimi. Tak neváhejte, sedejte do svých vozů, či do autobusu a hurá na netradiční hodinu dějepisu!
Loučeň je nejen zámek
Víte, kde byl založený první fotbalový klub v Čechách? A kudy protékala Jizera, než v dávných dobách obrátila svůj tok? Jestli ne, tak se vydejte v mých stopách kolem městysu Loučeň a uvidíte ta místa na vlastní oči. A cestou si zahrajte Lesní univerzál, uvidíte, že vaši mladí výletníci rázem ožijí, když se dozvědí, že na ně bude čekat nějaká odměna.
Polička – brána ke Žďárským vrchům
Malebné město Polička je bránou k jednomu z nejkrásnějších kousků Vysočiny – Ždárským vrchům. Alespoň to tvrdí oficiální web města. A protože kousek od Poličky bydlí moje sestra, ukázala mi, co všechno tohle městečko nabízí. Pojďte se se mnou přesvědčit, že je tvrzení o malebnosti pravda.
Nové výlety rovnou
do e-mailu
Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.
Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.